Takže recykluju první článek. Jedná se o náš sjezd Bečvárky někdy před dvěma lety. Fotky z téhle akce ani snad neexistují, takže je to jen text bez fotek. Video k němu dodáme snad co nejdřív v podobě youtube. Příjemnou zábavu při návratu do dřevních dob naší crew.
Na to, že se jednalo o první letošní akci, byla dost dobrá. Všude všechno tálo, ale nikde nic neteklo 9. Přes to se nám podařilo jeden creek vyšťourat. Franta ze Zásmuk (Q&K) hlásil masakroidní vodu na Bečvářce, takže navazujem lodě, rozmrazujem neopreny a frčíme směr Bečvárka.
Horní Bečvárka vypadá jako správnej fičák, ale místní creekař Franta (nejedná se o Bobra Zvěřinu, známého spíše z odemykání Doubravy) zná svůj revír dost dobře ukazuje nám ještě spodní Bečvárku. Už u nasedacího místa v obci Bošice to má hodně hoch Wasser. Domorodci sice tvrdí, že je to ještě slabý, ale na letošní rozježdění nám to určitě bude stačit. Do Bošic za námi doráží i pár smažičů z Peček, kteří jsou (někteří už, někteří ještě) dost vysmažený. Nasedáme z hořícího kontejneru, Tuřín hasí loď a mastíme. První kilometr je lehce zavětvený a nepřesahuje obtížnost WW I- . Přeprasíváme nebo podprasíváme pár nízkých lávek a už přijíždíme do Přeboz na rybník, který přenášíme (led byl totálně X). Přenášení končíme u přepadu rybníka (WW V). Všichni váhají esli jet a jako největší bezmozek se ukazuje Tuřín a najíždí to. Po něm to dávají i ostatní. A ako že to vyzerá? Nástup pod stavidlem přepadu na plochém kameni vlevo s pohledem do osmimetrové propasti na jejímž dně odtéká Bečvárka dál svým líným ZWéčkovým korytem, jako by se nechumelilo. Sešoupnout z kamene do lagunky (v tomhle průseru fakt poslední!), pak válečkem a jazykem na kamenná žebra a bezprostředně navazující třímetrový skok s dopadem na skalní plotnu, to vše okořeněné skalním výčnělkem zubového tvaru z levé strany. Budete-li mít štěstí minete jej v pohodě o DVA CENTIMETRY levým ramenem nebo hlavou (z naší skupiny ho netrefil naštěstí nikdo). Po dopadu na již zmíněnou plotnu uskakující doprava vás již čeká jen fičák po skále dolů (zbejvaj už "jen" asi tři metři převejšení. Dole lagunka? Gggdepáák! Jak jinak než dopad na skalní žebra! Húúúúáááá!! A kde je Vrchlice!!! No neberte to zas tak vážně! Je-li Vrchlickej přepad IV/IV+, tak tenhle pohodovejch IV+/V. Na závěr následuje kilometr klidné vody a končíme v Žabonosech. U domorodců si ověřujeme pravost názvu dnešní akce (prvosjezd dolní Bečvárky) a zjišťujeme že jsme zde skutečně první. Odpoledne ještě dáváme notoricky známý horní úsek a je po zahajovací akci roku 2006.
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat