V neděli večer sedim u kompu a na ICQ se mi najednou vozejvá Vojta že Labe má 20 kubíků, esi tam jako zejtra nepojedem. Řikám, že bych určitě jel.. hned volám mírovi jestli má volno achce ject s náma. Samozřejmě souhlasí. Takže se dohadujem že ráno před vosmou vyrazíme.
Scházíme se přesně a mastíme to do Krkonoš. Trochu litejem, že sme nesehnali řidiče, ale tak co se dá dělat. Zvládnem to i tak. Ranní stavy napovídaj, že se budem mít fajn. Josefův důl pouští pět kubíků, Labská čtyřicet, Mumlava má patnáct… prostě parádička. Jako první volíme Labe. Když tam přijíždíme zjišťujem že vody ja asi víc protože 40 kubasů vypadá holt jinak. Rozmejšlíme se jestli je to jetelný a shodujem se, že je.. Nicméně doufáme, že jiný věci budou v pohodě a ne takovejdle náser a jedem vo údolí vedle. Cestou na Mýto vokolo Jizery se nestačíme divit. Vody jak cip. Kámoš nám founuje, že ať nelezem do Jizery že má pár centimetrů do vylití, tak mu s klidem sdělujem, že to vidíme, že zrovna koukáme na ostrov hrůzy kterej už není vostrov ale jen obrovská prasečina se smrčkem uprostřed. No Jizera padá a jedem vokouknout Mumlavu. Když to vidíme u benzinky Na Mýtě tak vodhadujem tak 30 kyblíků. Jedem okamžitě na Podkovu. Místo Podkovy je tam zhruba půl metru vysokej stupeň s brutálním válcem. Kdo je zvyklej vochcat za velký vody Podkovu vlevo tak by tejkon asi hodně rychle krysil a prosil vo házečku. No a kdo někdy řekl, že ty válce pod Podkovou an tech plotnách sou velký tak by měl vidět to co sme viděli my… Dva praválce včech praválců. Něco naprosto neskutečnýho. Ihned padá myšlenka jedem na Mumlavskej vodopád, což se asi nemělo stát. Něco tolik zabíjecího hustýho a nevimjakýho sem eště neviděl. Prostě hromada vody letí neuvěřitelnou rychlostí dolu.. Plotny pod vodopádem sou jedna dlouhá plotna. V každý zatáčce se tvoří 2m vysoká roláda. Pod každým slidem je masakrový vývařiště. No a vodopád.. no comment.. prostě hromada vody padá dolu a jak zase vyskakuje z toho rendliku co je dole tak tvoří u každý strany asi 4m vysoký karfioly. V tom se eště valej dolu šutry a některý občas taky vyskočej ven, eště nad ty karfioly. Opravdový peklo. No de kus proti proudu a je to porád dokola náser jak debyl. Už nás to nebaví. Nejčastější slova jsou ty krávo, ty píčo, ty vole a to sem eště nežral. Už sme promoklí a tak se vracíme. Zalejzáme do auta. Hned si topíme a jedem rychle domu. Večer koukám, že Mumlava měla v dobu co jsme tam byli 58 kyblů takže přes vodopád mohlo jít takovejch 35-40. Prostě náser. Pak taky ve zprávách vidim, že labe někde urvalo silnice a na vodočtu vidim nějakejch 140 kyblů.. eště, že jsme včas zmizeli.
Scházíme se přesně a mastíme to do Krkonoš. Trochu litejem, že sme nesehnali řidiče, ale tak co se dá dělat. Zvládnem to i tak. Ranní stavy napovídaj, že se budem mít fajn. Josefův důl pouští pět kubíků, Labská čtyřicet, Mumlava má patnáct… prostě parádička. Jako první volíme Labe. Když tam přijíždíme zjišťujem že vody ja asi víc protože 40 kubasů vypadá holt jinak. Rozmejšlíme se jestli je to jetelný a shodujem se, že je.. Nicméně doufáme, že jiný věci budou v pohodě a ne takovejdle náser a jedem vo údolí vedle. Cestou na Mýto vokolo Jizery se nestačíme divit. Vody jak cip. Kámoš nám founuje, že ať nelezem do Jizery že má pár centimetrů do vylití, tak mu s klidem sdělujem, že to vidíme, že zrovna koukáme na ostrov hrůzy kterej už není vostrov ale jen obrovská prasečina se smrčkem uprostřed. No Jizera padá a jedem vokouknout Mumlavu. Když to vidíme u benzinky Na Mýtě tak vodhadujem tak 30 kyblíků. Jedem okamžitě na Podkovu. Místo Podkovy je tam zhruba půl metru vysokej stupeň s brutálním válcem. Kdo je zvyklej vochcat za velký vody Podkovu vlevo tak by tejkon asi hodně rychle krysil a prosil vo házečku. No a kdo někdy řekl, že ty válce pod Podkovou an tech plotnách sou velký tak by měl vidět to co sme viděli my… Dva praválce včech praválců. Něco naprosto neskutečnýho. Ihned padá myšlenka jedem na Mumlavskej vodopád, což se asi nemělo stát. Něco tolik zabíjecího hustýho a nevimjakýho sem eště neviděl. Prostě hromada vody letí neuvěřitelnou rychlostí dolu.. Plotny pod vodopádem sou jedna dlouhá plotna. V každý zatáčce se tvoří 2m vysoká roláda. Pod každým slidem je masakrový vývařiště. No a vodopád.. no comment.. prostě hromada vody padá dolu a jak zase vyskakuje z toho rendliku co je dole tak tvoří u každý strany asi 4m vysoký karfioly. V tom se eště valej dolu šutry a některý občas taky vyskočej ven, eště nad ty karfioly. Opravdový peklo. No de kus proti proudu a je to porád dokola náser jak debyl. Už nás to nebaví. Nejčastější slova jsou ty krávo, ty píčo, ty vole a to sem eště nežral. Už sme promoklí a tak se vracíme. Zalejzáme do auta. Hned si topíme a jedem rychle domu. Večer koukám, že Mumlava měla v dobu co jsme tam byli 58 kyblů takže přes vodopád mohlo jít takovejch 35-40. Prostě náser. Pak taky ve zprávách vidim, že labe někde urvalo silnice a na vodočtu vidim nějakejch 140 kyblů.. eště, že jsme včas zmizeli.
Žádné komentáře:
Okomentovat